Dešťovka - poklad z nebes

16. 5. 2022

Má ideální složení, optimální kyselost a prospívá i takovým citlivkám, jako jsou azalky. Napršená voda je asi tím nejlepším, co můžete nabídnout rostlinám na vaší zahradě. Navíc je zdarma. Což je naopak dobré pro vás. Dešťovka je zkrátka poklad, který ocení všichni. Co dělat, aby vám zbytečně neproklouzávala mezi prsty?

Na jedné straně je zelený trávník, rozkvetlé záhony, šťavnaté ovoce a zelenina. Na té druhé pak spousta péče a hlavně vody. Dřív se mohli zahrádkáři spolehnout na májové deštíky a letní přeháňky. Dnes řada z nich sahá po výpomoci z vodovodu. To přitom není ideální řešení hned z několika důvodů.

Kohoutková voda do zahrady nepatří

 

Zásoby pitné vody nejsou bezedné. Čím víc jí spotřebujete na zahradě, tím víc bude chybět vám. Uprostřed suchého léta se pak můžete setkat s tím, že obecní úřad začne omezovat dodávky z vodovodního řadu. Roli hraje i finanční stránka. Tady pokropíte trávník, tam zalijete muškáty, dáte napít rajčatům… A děláte to skoro každý den několik měsíců v kuse. Možná by vás překvapilo, kolik vody z vaší celoroční spotřeby připadne na udržování zahrady. A každý kubík něco stojí. S vodným a stočným se celorepublikový průměr pohybuje kolem 100 Kč za 1 000 litrů. V neposlední řadě není pitná voda výhrou ani pro samotné rostliny. Je totiž upravovaná pro potřeby lidského těla. Obsahuje chlor, minerály a jejím používáním si tedy zasolujete půdu. Zkrátka zalévání vodou z vodovodu není dobré z ekonomického ani ekologického hlediska.

 

 

 

 

Na zahradu? Jedině dešťovka!

 

Tam, kde voda z kohoutku ztrácí, dešťovka boduje. Pro zahradu je přirozeným zdrojem vláhy. To vám potvrdí především citlivější rostliny jako azalky, rododendrony, kanadské borůvky nebo pokud máte ve skleníku orchideje. Její složení se totiž podobá destilované vodě, vždy je měkká, chudá na soli a neobsahuje chlór. Nebudou se vás týkat ani výpadky či omezení na obecním vodovodu. Zejména, pokud budete mít napršeno do zásoby. Vedle zavlažování se vám bude hodit třeba na opláchnutí zahradního náčiní, sekačky na trávu nebo zablácených bot. A to nejlepší na dešťové vodě? Je zdarma. Za její dodávku nemusíte platit ani vodné ani stočné.

 

Od chatky po rodinný dům

 

V podstatě jedinou nevýhodou dešťové vody je závislost na počasí. Abychom ji mohli používat, musíme ji nejdřív zachytit. Čím víc, tím líp. Ovšem jaké řešení zvolit? Záleží na okolnostech. Ideálně byste si měli ujasnit, z jak veliké plochy střechy budete chtít vodu sbírat. Z dvanáctimetrového zahradního domku zachytnete menší množství vody a vystačíte si se stolitrovým sudem pod okap. U padesátimetrové chaty už je plocha střechy dost veliká na to, aby vám naplnila několik velkých dvousetlitrových sudů. A pokud jste majiteli dvousetmetrového vesnického domu s garáží a přístavky, budou se vám hodit velkoobjemové IBC kontejnery.

Dále se hodí mít představu, kolik vám v průběhu sezony naprší. Můžete na to jít vědecky. Podle údajů meteorologů si na internetu zjistíte srážkové úhrny pro vaši lokalitu jak za rok, tak za jednotlivé měsíce. Pak si jednoduše spočítáte, kolik vám střecha pochytá deště. Řekněme, že roční úhrn je 0,5 metru a plocha střechy 100 m2. Za rok nasbíráte zhruba 50 000 litrů vody. Toto číslo je orientační a neudává, jak velkou nádobu potřebujete. Prší totiž průběžně a stejně tak průběžně budete vy odebírat dešťovku. Posledním dílkem do skládačky by proto měla být odhadovaná spotřeba, tj. kolik závlahy padne na trávník, záhonky a tak dále. Ve finále si nejspíš u domu vystačíte s objemem mezi 2–5 000 litry, u chaty s polovinou. Nebo se místo konzultace s meteorology a kalkulačkou můžete spolehnout na zkušenosti vlastní či vašich sousedů. Dobré je, že pokud odhad „podstřelíte“ a pořídíte menší nádobu, ničemu to nevadí. Jednoduše si dokoupíte další sud, barel nebo kontejner.

 

 

 

 

Pro každou příležitost

 

Máte už s výběrem jasno, nebo hledáte inspiraci? V sortimentu Uni Hobby najdete celou sekci nádrží na vodu. Od menších nádob přes středně velké barely až po jednokubíkové kontejnery.

Barely nebo sudy jsou nejjednodušší cestou k zachytávání dešťové vody. Postavíte je přímo pod okap a podle potřeby z nich vodu nabíráte. Najdete u nás provedení s vypouštěcím kohoutem i bez něj. Variantu s ventilem doporučujeme podložit, aby se vám pod ni pohodlně vešla konev. Ke všem nádobám dodáváme víka, aby do vody nepadal prach, listí a hmyz. Nebo aby se vám uvnitř nelíhnuli komáři.

Vrcholem naší nabídky jsou IBC kontejnery. S velkorysým objemem 1 000 litrů vám vystačí na dlouhou dobu. Snadno je propojíte a tím zvýšíte jejich skladovací kapacitu. Jejich výhodou relativně nízká hmotnost při tak velkém objemu. S váhou necelých 50 kg si s nimi poradíte snadno ve dvou.

 


 

Sbíráte. A co dál?

Pomohli jsme vám s výběrem retenční nádoby? To jsme rádi, ale umíme víc. Máme pro vás několik dalších tipů, jak si jejich užívání vylepšit a usnadnit.

  • Spojujte. Výhodou plastových sběrných nádob je snadné navýšení kapacity. IBC kontejnery mají výpustní ventily, které jednoduše propojíte hadicí nebo trubkou. Podobně lze spojovat i ostatní sudy. Stačí do nich třeba vyříznout otvor a vyrobit přepad ze sortimentu trubek v oddělení Sanity nebo Stavby.

  • Sbírejte chytře. Pořiďte si k okapu sběrač. Jedná se o mezikus, který vám usnadní regulaci přítoku dešťové vody do retenční nádoby. Základem je jednoduché provedení s výklopnou odbočkou. U něj si určujete sami, jestli déšť poteče do nádoby, nebo pryč okapem. Druhá varianta je sofistikovanější. Pracuje na principu spojených nádob. Je propojena se sudem pomocí hadice. Jakmile vodní hladina v sudu dosáhne maximální hladiny, sběrač se „přepne“ a voda odtéká do kanalizace.

  • Zkrášlujte. Obyčejné sudy na dešťovku vám neladí s domem či zahradou? Mezi nádobami na vodu máme vždy několik kusů v netradičním designu. Barely a kontejnery můžete také schovat za zástěnu, rákosovou rohož nebo mříž pro popínavé rostliny.

  • Čerpejte. Na malé zahrádce si možná vystačíte s konví. Na větší zalévání se vám rozhodně bude hodit čerpadlo. Pokud máte retenční nádoby zapuštěné pod zemí, je čerpadlo dokonce nutností. V nabídce čerpadel si vyberete ideálního pomocníka. Řešení máme dokonce i pro ty, kdo nemají na zahrádce elektřinu – čerpadlo na akumulátor, které zvládne několik set litrů vody na jedno nabití. Jaké čerpadlo vybrat, si můžete přečíst zde.

 

Jak velkou žízeň má zahrada?

Využívání dešťovky vám poskytne přehled o tom, kolik vody vlastně spotřebuje vaše zahrada. Dáte napít rajčatům, osvěžíte muškáty, pokropíte trávník a okamžitě vidíte, kolik vám ubylo z napršených zásob. To se vám při zalévání z vodovodu nestane. Skutečné množství se vám nepozorovaně rozpustí ve spotřebě celé domácnosti. Pak nevíte, jestli vás zahrada stála třetinu nebo dokonce polovinu ročního vyúčtování. Pro ilustraci jsme to zkusili spočítat za vás. Průměrovali jsme na 10 m2, respektive jeden kus, abyste si podle svého pozemku mohli jednoduše přepočítat náklady. Nebo abyste lépe viděli úsporu, kterou vám přinese dešťovka.

  Spotřeba vody za měsíc [l]

Útrata při odběru z vodovodu [Kč]

Útrata za 5 měsíců [Kč]
Trávník (10 m2) 1 200 240 1 200
Zahrádka (10 m2) 1 400 140 700
Okrasné rostliny (10 m2) 1 200 120 600
Ovocný strom (1 ks) 100 10 50


Celkem

3 900 390 1 950

 

Pozn.: Spotřeba vody vychází z odborné literatury. Průměrný český trávník spotřebuje 25-40 litrů vody na metr čtvereční týdně, my počítáme 30 litrů. Okrasné rostliny (květiny, keře) budeme počítat stejnou dávkou. Zelenině dopřejeme 5 litrů každý den. Ovocný strom by měl dostat 100-200 litrů za měsíc. My mu poskytneme 100 litrů. Cenu za kubík vody bereme z celorepublikového průměru, který odpovídá přibližně 100 Kč za vodné a stočné.

UNI HOBBY Tip: Trávník zalévejte nepravidelně a sekejte ho míň. Obojím ho budete „otužovat“. Nepravidelnou zálivkou ho donutíte zapustit kořínky hlouběji. Bude tak méně závislý na vaší zálivce. Díky tomu budete moci snížit frekvenci kropení. Místo ob den třeba jednou týdně. Lehce přerostlý trávník pak sice nevypadá jak ze žurnálu, ale na druhou stranu zadržuje v půdě víc vlhkosti než krátce střižený golfový trávník.

 

Snadné spojení sudů s přepadem

Do nádob lze poměrně snadno vyříznout otvor a vyrobit přepad ze sortimentu trubek v oddělení Sanity nebo stavby. Použít lze i kus zahradní hadice nebo rychlospojku.

V sanitě jsou klasické vodovodní trubky, jejich nevýhodou je průměr, který nemusí stačit přívalovému dešti. Širší trubky jsou v oddělení Stavby. Jedná se o potrubní prvky pro odpady (šedý HT a oranžový KG).

 

Jednoduchý přepad z trubek

Nákupní seznam:

  • Sud na vodu: 2 ks
  • Ztracené bednění: 2 ks (nebo cihly)
  • Trubka, např: https://eshop.unihobby.cz/stavba-odvodneni-a-drenaz-ht-odpady-odpadni-trubka-htem-40/150846p/
  • Venkovní silikon nebo těsnicí páska

Nářadí:

  • Aku vrtačka/šroubovák
  • Příslušenství k vrtačce: děrovka průměru jako trubka
  • Vytlačovací pistole na tmel/silikon
  • Pilník, šmirglpapír

 

Z bednění nebo cihel si uděláme podstavec pro první sud. Do sudu vyvrtáme otvor cca 12 cm od horního okraje. Zabrousíme. Nasuneme trubku a utěsníme silikonem z venkovní i vnitřní strany nebo omotáme těsnicí páskou. První sud postavím na podstavec, každý další sud stavím níže než předchozí. Když bude pršet, voda v prvním sudu vystoupá k přepadu a pak začne trubkou přetékat do druhého sudu. 

Další možností je nepoužívat trubky, ale kohouty ve spodní části barelů. Propojíme je hadicí a mezi barely nám bude přetékat voda na principu spojených nádob. V tomto případě není třeba podstavec.

Používáme soubory cookies, ať víme, jak naše služby neustále zlepšovat.

Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.

Upravit
Rozumím